Zkus člověku neznalému tvorby
URSCHULLUM – což však jistě není můj případ, míním to obecně – přiblížit
vaši hudbu...
Přiblížit naši hudbu všeobecně nebude zase tak
jednoduché. Sami máme spoustu rozdílných názorů a pohledů na věci,
které se dějí kolem nás, a to i dokonce v kapele samotné. Takže
to vezmu z toho neutrálního pohledu. Myslím si, že v
poslední době, zejména na albu Hellcore produkují URSCHULLUM
nesmírně údernou a agresivní hudbu. Je těžké nalézt pro náš žánr
jednoduchý slogan, když se ve skladbách odráží různé prvky, zacházející
třeba až do black metalu. Nejblíže to má asi stejně pořád k tomu
hardcore, u kterého jsme v roce 1991 začínali. V kapele jsme se
domluvili, že nebudeme do budoucna styl URSCHULLUM nějak zbytečně
škatulkovat a a uvedeme jej co nejvýrazněji to půjde. Výsledkem bylo
druhé album pod názvem Hellcore.
Jak se s odstupem 3 –
4 let díváš na albovou prvotinu Psyco Noiz From Da 666 Psyco Hoad,
jaký vzbudila ohlas a kolik se jí prodalo?
Pro každou kapelu
znamená debut hodně. Budou po něm sice následovat ještě další alba, daleko
důležitější, ale debut, ten tu bude prostě jenom jeden. Já si toho našeho
nesmírně vážím. Zachytili jsme na něm přesně tu syrovost kytar a ten zvuk,
jaký jsme před 4 roky používali. Album jsme točili s velkou chutí a
ve skvělé náladě. Nikam jsme nespěchali, a tak jsme si s tím v klidu
pohráli. Nasrali jsme tam celkem 14 skladeb, na CD jich je 16, a přehnali
to masteringem v pražském studiu ADK Praque. O vydání se
postaral Carlos, manager & 99 RECORDS v jedné osobě.
Jinak člověk, který má na svědomí spoustu věcí spojené s chodem
kapely. Ohlasy na debut byli pro nás velmi kladné, snad výjimkou bylo pár
ortodoxních HC zinů, o kterých si dodnes myslím, že naši kapelu vůbec
nepochopily. Dnes si vzpomínám, že od prvního dema (WC muži, WC ženy
-1991), které jsem dělal z dnešní sestavy už jen já, jsem si musel
počkat celých 7 let, než jsem držel v ruce stříbrný kotouč. Důvodem
toho byly jak neustálé personální změny, tak i fakt, že jsme jen celou tu
dobu dělali další a další skladby a pouze koncertovali. Abych pravdu řekl,
tak jsem ani už další demo točit nechtěl a počkal jsem si až na CD. Celou
tu dobu čekali i fanoušci, kteří mě na koncertech neustále bombardovali
dotazy, kdy už konečně něco natočíme, a dočkali se. Nebyl pak ani tak
velký problém dostat debut mezi lidi, na čemž má velký podíl spolupráce
s M.A.B. Records a plno dalších labelů a různých dister. Náklad čítal
asi 300 ks MC a 500 ks CD, z čehož nám do dnešních dnů zbylo doma
několik posledních desítek kusů. A takové věci potěší, když zjistíš, že
tvoji snahu někdo ocenil a album získalo dalšího kupce či kapela dalšího
návštěvníka našeho vystoupení.
Jako poněkud nemilé se jeví
zpoždění nového alba Hellcore – zplozeno bylo již v létě 2000, mělo
vyjít loni na jaře, ale nakonec se objevilo teprve začátkem tohoto roku.
Nemluvně o tom, že zatím je k dispozici pouze kazeta od 99 Records,
zatím co CD má být vydáno Redblackem, až teď v létě... Proč to
všechno? Finanční důvody ?
Tohle trápí i nás, ale situace je
taková. Na podzim 2000 bylo album kompletně natočeno a zmastrováno,
s obalem připraveno k vydání. V průběhu následujícího roku
2001 mělo CD Hellcore vyjít u 99 Records, ale vzhledem k finančním
potížím se vydání přesunulo až na druhou půli roku. Zásahem do těchto
nejistot se stala společnost Redblack, která o vydání projevila zájem. To
samozřejmě změnilo situaci a došlo k upřednostnění této nabídky, což
je pochopitelné a nikdo z nás, včetně 99 Records proti tomu nic
nenamítal. Společně jsme se dohodli, že o vydání MC nosičů se postará 99
Records, a CD verzi uvede na trh Redblack během letošního roku,
samozřejmě s ohledem na ediční plán stájových kapel.
Už
samotné názvy písní odhalují jistý nadhled. O čem vlastně jsou, jak lze
vyložit hlavní myšlenkové tendence Duschanových textů ?
Je
pravdou, že s názvy skladeb jako jsou
Fuckfuckneverdei666shitshit nebo Motogrindhead se jen tak nesetkáte. Musím
hlavně poznamenat, že nejde o pravopisné chyby, ale o úmyslně tvořené
slova. Duschan je velkým fanouškem grind a black metalové scény. Tomu také
odpovídá obal, který dělal a rovněž texty, které se s tímto černým
žánrem ztotožňují (např. Long Way To Hell, My Name Is Antichrist,atd.).
V kapele mu dáváme při psaní textů naprostou volnost. A je mi vcelku
jedno, jestli do toho plive texty o politice, nějakých drogách či jiné
stupidní kecy. Ty dneska řeší v textech každý, a myslím si, že jeho
černé myšlenky a šílenosti se špetkou humoru mi připadají na rozdíl od
ostatních kapel aspoň trochu originální.
Zdá se, že nejen
Insania, ale také vy máte tendenci prznit symboly. Co mají vyjadřovat ty
různé pentagramy z lidských či zvířecích údů – nebo co to je ?
Tahle otázka navazuje tak trochu na tu předchozí. Obal by měl
vždy aspoň z části odpovídat obsahu textů. Mám zato, že v obou
případech měl Duschan jasnou představu a album Hellcore je toho výsledkem
!
Kdejací ortodoxní hardcoristi odsuzují URSCHULLUM za přemíru
sponzorských adres na obalech, protože se to neslučuje s jejich
vybájenou představou, že správný hardcore má být dělán podle principu
d.i.y. , čili – udělej si sám. Jak se stavíš k těmto názorům a jak
bys obhájil hardcoreové řazení kapely ?
Jak jsi řekl, ortodoxní
hardcoristi URSCHULLUM odsuzují, ale my nejsme žádná ortodoxní HC kapela,
tak nechápu, co se vůbec o nás starají. My jsme se nikdy nebili hrdě do
prsou a tvrdili, že my jsme ti jediní a praví, že jsme straigh edge
atd. A jak říkáš, s jejich vybájenou představu jsem osobně nikdy
nesouhlasil. Natočení kteréhokoliv ze dvou alb nás stálo spoustu práce,
času a financí. Vždycky budu chtít, aby naše počiny z tohoto důvodu
aspoň trochu vypadaly. Ať je to obal, z kterého se něco dozvíš a nebo
kvalitní zvuk nahrávky, na kterém jsme si vždycky zakládali, a to i na
koncertech. Nechtěl bych ošidit fanoušky na kvalitě nosiče, pokud si za
něj zaplatí. Možná, že kdybychom alba točili ve zkušebně a obal
xeroxovali a psali, že čerpáme z toho, co nám HC dává, možná bychom
nebyli teď tak kritizování. A pokud se v našem okolí našli
lidé, kteří měli zájem nás nějakým způsobem podpořit, tak je to jen
k dobru věci.
Vaše postavení na scéně je vůbec zvláštní –
říkáte si hard core, či dokonce The Greatest Hart Core Band, ale přitom
inklinujete k pekelné symbolice a vůbec k metalové scéně. Čím to
vysvětlit ?
Tuším, že v první otázce jsem to už tak trochu
naznačil. Přestože má naše hudba nejblíže k HC, odráží se na albu
spousta jiných stylů, které budeme do budoucna stále více rozvíjet. Takže
doufám, že nás konečně přestanou všichni ortodoxní hardcoristi kritizovat,
protože pochopí, že my mezi ně opravdu nepatříme, a ten zbytek to vezme
jako vlastní styl URSCHULLUM, který momentálně sami vedeme jako
Hellcore. The Greatest Hart Core Band je opět výstřelek
z dílny Duschana, který takových legrácek udělal, a nejenom na
obalech, víc. Tak tohle se třeba objevilo na prvním albu, doplněné ještě
jednou fotografií, aby lidem došel fakt, že je to všechno trochu jinak, a
to i těmi slovy. Zatím co na druhém CD se už objevovaly zcela jiné
motivy a šílenosti. URSCHULLUM bude asi vždycky lidem nějakým způsobem
motat hlavy, protože nejedeme podle žádnejch zasranejch pravidel, děláme
si věci po svým, přestože pokaždé jinak a hlavně jsme občas překvapeni
sami sebou, co z nás zase vyleze. A to nás na tom baví ze všeho
nejvíc!!!
Ty hraješ současně v thrashovém Shaark. Jak se
ti daří vzájemně kloubit nahrávací a koncertní činnost obou těchto kapel
?
Velmi jednoduše. Zatím se nikdy nestalo, aby ve stejném roce
vyšlo album oběma skupinám. Vždycky to nějak naplánujeme, aby se aktivity
těchto kapel nekřížily. Navíc mají kapely stejného managera, takže
v tom nevidím zatím žádný problém.
Co letní festivaly ?
Ukážete se někde ?
No jasně. Jsou domluveny, jak společná
vystoupení, tak i ta samotná. Věřím, že se na některých z nich určitě
potkáme.
( Na otázky odpovídal kytarista Aleš Nejezchleba )